Notebooky

Notebooky - rozdělení našich kategorií

Notebooky u nás najdete rozdělené do kategorií podle velikosti displeje v palcích, u nejrozšířenějších 15.4' a 15.6' také podle typu displeje (matný displej versus lesklý - více v kapitole 1b) a dále podle použitého operačního systému :

• kategorie Notebooky bez OS obsahují i notebooky s OS FreeDOS, Linux a jeho variacemi (Linpus, atd.)
• označení Notebooky Home znamená, že notebooky v této kategorii mají operační systém Windows 7 Home Premium Vista Home Basic nebo Vista Home Premium (u netbooků notebooků Windows XP Home, respektive Windows 7 Starter)
• označení Notebooky Business znamená, že notebooky v této kategorii mají operační systém Windows 7 Professional, Windows 7 Ultimate, Windows XP Professional, Vista Business nebo Vista Ultimate.

Jak správně vybrat notebook

Notebooky lze vybírat podle těchto dvou hlavních kritérií – podle ergonomie a podle požadovaného/potřebného výkonu.

1) Podle ergonomie

1a) Velikost notebooku versus jeho hmotnost a mobilita

Velikost obrazovky ovlivňuje nejvíce to, jakou mají notebooky velikost a kolik váží. Na tomto závisí důležitá vlastnost - mobilita. Tady by se mělo začít při výběru a myslet na hlavní způsob využití pro zvažovaný notebook. Subtilní notebooky jsou lehoučké a lehce přenositelné, toto je však často vykoupeno nižším výkonem a někdy i nižším pohodlím při práci. Notebooky tedy takto můžeme rozdělit do tří skupin:

17.4', 15' (4:3) a 13.3' notebooky vedle sebe

Nejmenší notebooky již nějakou dobu tvoří v podstatě samostatnou skupinu, a to skupinu netbooků, zvaných též 'mini notebooky'. Netbooky se začaly prodávat s úhlopříčkou 7', pak přišly na trh netbooky s úhlopříčkou 9', aktuálně však mají nejmenší modely obrazovku 10'. Společným jmenovatelem této skupiny jsou úsporné procesory (nejčastěji intel Atom) s nízkým výkonem (dostačujícím však pro základní kancelářskou práci a prohlížení webu) a nízkou cenou. Tyto notebooky jsou nejvhodnější pro ty, kteří často cestují a notebook potřebují mít vždy u sebe a buď vůbec nevyužívají aplikace vyžadující vyšší výkon, případně mají svůj druhý notebook, větší a výkonnější. Velice oblíbena je tato skupina u studentů. Netbooky jsou osazeny LCD LED displeji a v drtivé většině případů jim chybí interní DVD mechanika, proto jsou velice lehké (atakují hranici 1kg) a mají zpravidla velkou výdrž v běhu na baterie. Při potřebě delší práce doma nebo v kanceláři k nim jde jako k běžným notebookům připojit externí monitor, klávesnici a myš.

Nejmenší 'klasické' notebooky mají obrazovky od 11' po 14' a váží nejčastěji od 1.4 do 2.1 kg. Od netbooků se odlišují kromě vyšší ceny také výkonnějšími procesory, často již mají DVD±RW mechaniku, někdy také externí grafickou kartu, nejdražší 'business' modely pak mají také možnost tzv. 'dokování', tedy možnost dokoupení dokovací stanice (port replikátoru), která umožňuje rychlé připojení adaptéru a všech potřebných periferií (externího monitoru, klávesnice, myši atd.) pomocí jednoho konektoru. Jejich výkon často stačí již na veškerou práci, přehrávání HD videa a u některých také i pro hraní her.

Nejprodávanější notebooky váží nejčastěji od 2.4 do 3.2 kg. Tyto notebooky mají displeje 15.4' a 15.6'. Aktuálně všichni výrobci přecházejí od notebooků s úhlopříčkou 15.4' k úhlopříčce 15.6' Tyto displeje jsou sice o něco málo nižší, ale jsou širší a proto poskytuje jejich šasi dost místa pro umístění plnohodnotné klávesnice, včetně numerického bloku. Úhlopříčka 15.4' aktuálně zůstává už jen u business modelů (stejně jako tomu bylo při přechodu notebooků s LCD s poměrem 4:3 na poměr 16:10), všechny nové modely notebooků pro domácnosti a melé firmy budou mít v roce 2010 úhlopříčku s poměrem stran 16:9, což u 15' znamená 15.6'. Notebooky zde mívají dobré vybavení a možnosti využití těch nejvýkonnějších komponent – hlavně diskrétních grafických karet apod. Právě grafické karty a jejich chladiče mohou často za vyšší hmotnost. Notebooky s hmotností vyšší než 3kg už nejsou příliš vhodné k častému přenášení.

Náhrada stolního PC - jde o notebooky vážící více než 3kg, přinášející kompletní výbavu pro práci odpovídající práci na PC, včetně 16' a větší obrazovky (a samozřejmě také numerické klávesnice). Často jde o notebooky přímo určené pro hraní her, s nadupanýmí grafickými kartami a full HD displeji. V business segmentu pak zde jde o přenosné pracovní stanice, určené často pro práci v grafických programech, autocadu a jeho variacích atd.

Jde tedy o to zvolit nejvhodnější poměr mezi velikostí, hmotností a výkonem notebooku.

1b) Jaké je nejvhodnější rozlišení displeje notebooku?

Pro notebooky ohledně rozlišení vždy neplatí přímá úměra v tom smyslu, že vyšší je lepší. Notebooky s vyšším rozlišením vytvoří na stejné ploše větší plochu pro práci a vejde se na ně více oken, případně textu najednou, ale takový notebook bude mít drobnější písmo atd., což není dobré pro oči a jejich zátěž a únavu po práci s takovým rozlišením.

Nesmíme zapomenout, že LCD monitor deformuje obraz při použití jiného rozlišení než nativního.

1d)Matný povrch obrazovky versus lesklý (glare)

Aktuálně jsou 'in' především displeje s lesklým povrchem (tzv. glare úprava). Tyto displeje mají lepší podání barev, hlavně barvy černé. Naopak negativem lesklých displejů je vysoká odrazivost okolí při intenzívním osvětlení, příkladem může být práce s notebooky na přímém slunci apod. Každý z výrobců má své označení technologie pro lesklý displej - například notebooky Acer mají CrystalBrite, Asus notebooky zase ColorShine, Toshiba notebooky pak TrueBrite atd. Snad již brzy se dočkáme v noteboocích použití OLED displejů (jako první by měl přijít s OLED displeji menší notebooky.

1e) Materiály ze kterých je vyrobeno šasi - plast versus kov

Notebooky a šasi. Čerstvě zakoupené notebooky od výrobců málokdy mají ve svém manuálu rozsáhlejší popis o použitých materiálech, často jediným indikátorem této kvality je cena při koupi. Notebooky s lepším šasi jsou také logicky dražší. Notebooky s kvalitnějším šasi při každodenním užívání vydrží podstatně déle.

V dnešní době prodávané notebooky, hlavně nižší cenové kategorie, jsou celé vyrobeny z plastů. Některé notebooky jsou z odolnějších a tvrzených plastů, ale najdou se i notebooky s levnou konstrukcí. Pokud budete notebook používat často během cest a dá se předpokládat jeho větší zatížení při manipulaci, vyplatí se šáhnout po takovém, který má aspoň některou část (vnitřní rám nebo víko displeje), anebo celé šasi vyrobeno z některého z kvalitnějších materiálů (používají se slitiny hořčíku, hliníku, případně titanu). Za takové řešení je samozřejmě třeba připlatit.

2) Výběr notebooku podle požadovaného/potřebného výkonu

2a) Procesor

Procesor je pro notebook ještě důležitější než pro stolní počítač, kromě výkonu nás totiž mnohem více než u PC zajímá i jeho spotřeba a zahřívaní. Nejméně výkonné procesory jsou použity v netboocích, jde nejčastěji o procesory intel Atom, jehož spotřeba se pohybuje v jednotkách wattů, ale výkon není moc vhodný na cokoliv jiného než práci s office či surfováním na webu. Aktuálně čím dál populárnější (především díky klesající ceně) jsou notebooky s úspornými ULV a CULV procesory - jsou několikrát výkonnější než Atom při spotřebě okolo 5 - 15W v závislosti na modelu a jeho výkonu. U intelu jde o označení SU2700 a SU3500 (jednojádrová CPU), SU4100 (dual core), SU7300 a SU9400 (core 2 duo varianty). AMD v současnosti na tomto trhu zaostává a byť má podobné úsporné procesory, tak v noteboocích se objevují, které jsou aktuálně na trhu, se vyskytuje spíš vyjímečně. Co se týče běžných notebookových procesorů, tak aktuálně je na trhu nepřeberné množství modelů jak od intelu, tak od AMD a důležité je vždy rozlišit při výběru a potřeby výkonu, zda jde o málo výkonný jednojádrový procesor, o něco výkonnější dual core procesor, výkonný core 2 duo procesor či dokonce quad core procesor (vyskytují se především u notebooků s vyšší úhlopříčkou. AMD má i díky vlastnictví značky ATI často u frekvenčně podobných procesorů výkonnější integrované řešení grafické karty, podpory přehrávání HD videa atd., notebooky osazené procesory intel mají pak často vyšší celkový výkon a menší spotřebu, z čehož plyne lepší výdrž v běhu na baterie. V roce 2010 přichází nový trend - výrobci přesunují integrovaný grafický čip přímo do procesoru - toto by mělo přinést samé plusy (vyšší výkon, nižší spotřebu atd.)

2b) Operační paměť u notebooků

Pro notebooky je operační paměť typu RAM velmi podstatnou komponentou a současně s pevným diskem jediné uživatelsky vyměnitelné části.

Velikost operační paměti je pro standardní práci na notebooku mnohem důležitější než frekvence pamětí. Především Windows Vista jsou na operační paměť hodně náročné. Záleží pro co zrovna notebook využíváte, pro obyčejnou práci postačí i 512MB, ale při spuštění více programů najednou (pár oken internetového prohlížeče společně s poštovním klientem a nějakým dokumentem) už může být pokles výkonu docela znatelný. Je proto dobré počítat 2GB RAM pro běžnou práci, o náročnějším využití nemluvě. Data, která se nevejdou do operační paměti notebooku najednou, se totiž 'přelévají' na harddisk notebooku, který je pro systém o několik řádů pomalejší a přístupy jsou tisíckrát delší.

2c) Grafická karta integrovaná versus dedikovaná

Integrovaná grafika nemá žádnou paměť pro výpočty. V porovnání s dedikovanou diskrétní kartou je méně výkonná a její práci se navíc i znatelně zpomaluje běh celého systém díky tomu, že využívá část operační paměti, nicméně pro většinu kancelářské práce je integrovaná grafická karta postačující. Na druhou stranu má toto řešení díky své 'ořezanosti' i minimální spotřebu a nejnovější grafické čipy již zvládají bez problémů i HD video.

Diskrétní grafika přináší pro notebook hlavně grafický výkon nesnižuje výkonc celé sestavy tím, že nevyužívá operační paměti. Na druhou stranu zvyšuje spotřebu celé sestavy - někteří výrobci toto řeší pomocí tzv. 'hybridní' grafické karty, kdy se externí grafika využívá jen při její potřebě, v ostatních případech běží stroj na integrovanou grafiku a šetří tím baterii.

2d) Ostatní parametry notebooku

HDD – pevné disky typu SATAjsou v dnešní době standard, nejdražší notebooky disponují často SSD disky, které jsou výkonnější a mají menší spotřebu. Jejich cena stále klesá, a tak se brzy dočkáme masovějšího nasazení SSD disků. Čím se běžné pevné disky liší? Rychlostí otáček (5400 vs. 7200) a velikostí pevného disku. Notebooky mívají velikost pevného disku podle toho, co s nimi zamýšlíte. Pro kancelářskou práci jistě postačí notebooky s diskem 160GB, pro střih videa jistě oceníte notebook s kapacitou např. 500GB.

Optická mechanika – dnešní notebooky, kromě tech menších zaměřených na nízkou hmotnost, mají nejčastěji DVD±RW mechaniky. Notebooky vyšších cenových kategorií jsou pro změnu vybavovány Blu-Ray/DVD combo či Blu-Ray RW mechanikami, umožňujícími přehrávání filmů ve vysokém rozlišení.

Notebooky a porty - zde záleží nejen na množství portů, ale také na jejich rozmístění - když např. budete denně 2x připojovat USB myš, tak opravdu oceníte USB porty na obou bocích notebooku nebo vzadu. Naopak časté připojování USB paměťové klíčenky dozadu je nepříjemné atp. Některé vyšší modely notebooků mají možnost připojení na replikátor portů či dokovací stanici, která umožňuje i dobíjení notebooku. Díky nim si můžete vytvořit pracoviště s externím monitorem, klávesnicí i myší a snadným 'nacvaknutím' ihned můžete začít pracovat s notebookem bez nutnosti připojovat a odpojovat externí zařízení při každém přenášení notebooku. Tyto stanice se prodávají zvlášť a najdete je v sekci 'Notebooky příslušenství'. Aktuálně by se mělo v noteboocích začít objevovat místo dlouho používaného USB 2.0 také USB 3.0, které slibuje přenosovou rychlost až 4.8 Gb/s.

Bezdrátové technologie – notebooky dneška jsou vybaveny Wifi síťovkami. Konektivita pomocí Bluetooth je již také obvyklým standardem. Integrované řešení pro mobilní internet, tzv. 3G modemy, najdete jen u některých modelů, jedná se převážně o notebooky vyšší řady.

Výdrž na baterie - jak už bylo zmíněno v odstavci 2a) - výdrž notebooku hodně závisí na typu použitého procesoru, nové core 2 duo procesory umí při snížené zátěži snížit i svůj výkon a tudíž i spotřebu celého notebooku, což například levné celeron M procesory neumí a proto notebooky s levnými procesory vydrží na baterie kratší dobu. Jak dlouho Vám notebook vydrží provoz na baterie oproti údajům, které najdete ve specifikacích, ovlivňuje nastavení jasu na LCD, používání wifi a samozřejmě typ činnosti a s tím související zatížení procesoru notebooku. Netbooky či notebooky s úspornými CULV procesory často vydrží i 8 hodin plnohodnotné práce.

Operační systém - aktuálně nabízené notebooky nejčastěji využívají operační systém Windows 7. Ten je dostupný ve variantách Windows 7 Home Premium, Windows 7 Professional a Windows 7 Ultimate. Často se již nabízejí notebooky s 64-bitovou verzí. U netbooků je používán OS Windows 7 Starter. Součástí balení notebooku většinou nebývá instalační médium pro OS, který je předinstalován, ale na HDD notebooku je vždy skrytý sektor s možností obnovy OS, je-li potřeba vrátit původní systém. Instalace je pak vrácena do původního nastavení notebooku, jak přišel z továrny. Je vždy dobré si vytvořit také instalační média po zakoupení notebooku (toto umožňují všichni výrobci.

Design notebooku - v poslední době i toto bývá důležitý parametr při rozhodování, jaký notebook vybrat. Existují nejen různé barevné variace jednotlivých modelů, ale také mívají vybrané notebooky na víku nejrůznější ornamenty atd..

Mezi notebooky již nalezneme i modely určené speciálně pro ženy, často v růžových či barevných variantách. K těmto 'imagovkám' existuje také odpovídající příslušenství jako jsou myšky či brašny, které k nim barevně ladí.

Záruční doba a servis

Poslední, ale ne nejméně důležitá otázka je, jakou nabízí výrobce záruční dobu a jaký je způsob řešení opravy.

a) Záruční doba - délka záruční doby zakoupeného notebooku může být od jednoho roku do tří let (pro subjekty nakupující bez IČO je minimální záruka ze zákona 2 roky). Pouze 12 měsíční záruku nabízejí pro své business notebooky především HP a Lenovo. Ostatní výrobci mívají u drtivé většiny svých produktů záruční dobu 24 měsíců, u prémiových řad pak 36 měsíců (např. Toshiba, HP, Lenovo, Fujitsu). Nejdelší záruku v základní ceně poskytují notebooky značky Dell - 36 měsíců, ale díky tomu jsou většinou jejich notebooky o něco dražší. Většina výrobců nabízí možnost rozšíření záruky pomocí různých servisních balíčků - rozšíření bývá jak co se týče délky záruky, tak typu opravy (místo opravy v servise zásah technikem v místě výskytu notebooku, více viz další odstavec. Například HP nabízí také prodloužení záruční doby i těsně po jejím skončení (tzv. post warranty pack) - pokud Vám notebook i po skončení základní záruční doby dobře slouží a chcete jej dále využívat, určitě se vyplatí si záruku za několik stokorun nechat prodloužit.

b) Servis při poruše - většina notebooků, které jsou v naší aktuální nabídce, má servis prováděný v servisním centru - někteří výrobci mají jedno centralizované servisní středisko (Asus, Acer), jiní mají více servisních partnerů a zákazník si může vybrat, ke komu svůj notebook zanese/pošle (HP, Fujitsu, Toshiba, Lenovo). Někteří navíc nabízejí bezplatný svoz zařízení - zákazník pak objednává svoz do servisu na telefonu (např. Acer, Asus)